Sen

28. března 2013 v 20:11 | mstitel |  RECENZE
Možná mi to nebudete věřit, ale tohle se mi dneska fakt zdálo a já měla pocit, že to sem prostě musím napsat... Byl to úžasnej sen. Večer před tím jsem se dívala na Pána Prstenů: Návrat krále. (Proto jsem to taky zařadila do téhle rubriky, jinak bych nevěděla kam s tím) Možná je to trochu přikrášlené, ale je to čistočistá pravda.

Vím, že bych tu neměla být. Žádná žena by tu neměla být. Ale o mě se nikdo bát nebude. Nevím, jak to, že jsem si tak jistá, ale je to tak (možná je to tím, že jsem v bezpečí ve své posteli ;)). Já ale chci bojovat. Nechápu, jak to, že si nikdo z mužů nevšiml paní Eowyn. Je tady taky, převlečená za muže. O tom, že jsem tu já, ví jenom Tomáš a Kaleb (opravdoví kluci, nevím ale jak se dostali do mého snu, zvlášť brácha Tom), aspoň doufám. Plížím se kolem stanu. Je to králův stan a já vím, že je tam právě také Aragorn, syn Arathornův, pravý král Gondoru. Když se ale zaposlouchám, neslyším vůbec nic, teprve když se mi u obličeje zaleskne hrot šípu. Nemůžu se chvíli ani pohnout, ale lučištník zbraň po chvíli skloní a já se dívám do Kalebovy tváře.
"Co to tu vyvádíš?" napomene mě neslyšně, "Běž pryč, nebo tě najdou. I když bych si to vlastně přál. Třeba by tě poslali domů."
"Nešla bych," odpovídám a můj hlas zní mnohem odvážněji, než jak se cítím.
Pak se u vchodu do stanu něco pohne. Aragorn vychází ven a sedlá koně. Kaleb do mě strčí a skryje nás ve stínu. Sledujeme, jak sedlá koně a jk se k němu připojují i jeho přátelé, Gimli a Legolas. Odjíždějí. Slyším některé muže, jak se jich ptají, kam míří a žádají je, aby zůstali, ale oni jedou dál. Pak ke mně dolehne králův hlas: "Odjíždějí, protože není naděje... My ale bojovat budeme."
Caleb mě popadne za ruku a táhne mě do stanu.
"Slyšelas. Není naděje. Vrať se, prosím."
"Jen trpně čekat na zprávu o tom, že vaše vojsko bylo rozprášeno, že jste všichni mrtví, že ty a Tom jste mrtví? Ty sám bys to nedokázal. A já jsem stejná. Nevadí, že jsem dívka, nevadí, že mě s mečem vždycky přemůžeš, to mi nevadí. Já prostě nemůžu čekat."

A pak zazvonil ten pitomej budík a já ani nevím, jestli jsem do té bitvy jela, nebo ne. Ale určitě jela. Mě by nedokázal přemluvit ani Kaleb.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Zdají se vám sny podle toho, co jste v nedávné době viděli nebo zažili?

Ano, často 0% (0)
Jen někdy 100% (1)
Ještě se mi to nestalo 0% (0)

Komentáře

1 Ririchiyo Ririchiyo | Web | 31. března 2013 v 14:14 | Reagovat

Zajímaví :D... mě se jednou zdálo o Sragornovi, ale už si to moc nepamatuju... jen vim, že se s Legolasem mrtě hádali :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama