Kapitola Třetí

18. dubna 2013 v 10:56 | mstitel |  Pomsta Krve
Hádka mezi králem a jeho synem byla jen krátká. Po nějaké době i Haris uznal, že vypátrat pachatele není úkol pro něj. Král tím pověřil své nejvěrnější vojáky a špehy. Ti vyrazili v přestrojení mezi lidi a ostatní královy služebníky a oklikami se snažili vyzvědět o vraždě Gargalia. Nikam o ale nevedlo a král po dvou týdnech už téměř ztrácel naději. Pak se k němu dostaly první zprávy o útocích.
"Můj pane, skřeti překročili hranice a páli osady na severu."
"Vstaň, Tychone," řekl král mdlým hlasem, "A řekni mi podrobnosti, pomalu a nic nevynechej."
"Nemám vám zatím moc co říct. Osady kolem města Ajtol jsou zdevastované, většina lidí se skryla v Ajtolu. Dál nic, prosí o posily, aby se mohli bránit. Jestli skřeti prorazí obranu města, dostanou se tak daleko, že budou ohrožovat i Fandor a Gipe."
"Pošli tam dva oddíly a jeď s nimi."
"Dva? Myslíte, že to bude stačit, můj pane?"
"Vezmi jich, kolik uznáš za vhodné, od čeho jsi generál?"
"Jistě, můj pane."
Tychon se králi uklonil a otočil se k odchodu, pak si ale na něco vzpoměl. "Jeden ze špehů si s vámi přeje mluvit, můžu ho za vámi poslat?"

Mezitím Haris sedlal svého koně Elána. Ano, slíbil otci, že to přenechá na těch, které král vybral, ale už toho měl dost. Přece nebude čekat na hradě až se přiřítí dračí válečníci. Chtěl to zjistit sám.

"Můj pane, mám zprávy z vyzvídání," začal špeh. Byl kupodivu mladý, měl dlouhé černé vlasy stažené tmavězelenou čelenkou a oblečení v hodně nenápadných barvách, které mu umožňovaly skvělé maskování. Za pasem se mu houpala pochva na vrhací můž a jednoruční meč. Tmavé oči neustále těkaly po místnosti, jakoby se snažily zaznamenat každý detail. Nebyl vysoký, ani malý. Pravý vzor člověka, který vám v mysli příliš neutkví, pokud si ho vůbec všimnete.
"Mluv," vybídl ho král.
"Možná jsme narazili na stopu. Gargalia lidé v ten den viděli blízko severní hranice. Tam moc vojáků není, takže nebude snadné se mezi ně vmísit, ale najít pachatele by pak už neměl být problém."
To kráe zaujalo. K severní hranici mířil i Tychon kvůli skřetům. Kdyby nějaké špehy přimísil k jeho oddílům, mohli by se dostat mezi místní vojáky. Vydal tedy pokyny a mladík přikývl. "Je to dobtý plán, můj pane."
"Ano, myslím, že by to mohlo vyjít... Jak se jmenuješ?"
"Eterair, můj pane."
"Nuže, Eteraire,. vezmi tolik zvědů, kolik je na takový úkol třeba, ale rychle. Pa jdi za Tychonem a přidejte se k němu. Budeš velitelem té výzvědné jednotky."
"Jak si přejete, můj pane."
"Můžeš jít."
Jak se zavřely dveře, král se poprvé po dlouhé době usmál. To bylo slibné. Skutečně, mohlo by to vyjít.

Princ si všiml Tychona, který mířil do kasáren. To bylo obvyklé. Ale že se po několika minutách začali na nádvoří shromažďovat vojáci, nad tím už se pozastavil. Chystají výjezd? Čtyři oddíly? Když se pak k Tychonovi připojila skupina pěti vojáků a o něčem se dohadovali, nedalo mu to a zamířil k nim.
"...Je to králův rozkaz. Máme se dostat mezi ně a vyzvědět toho co nejvíc. Tam na severu budeme vypadat jako vojáci, chovat se jako vojáci, ale budeme poslouchat a dívat se jako zvědové."
"Dobrá, tak se k nám připojte. Jdu si to ověřit," řekl Tychon s nepatrným podtónem nedůvěry v hlase.
Haris mezitím začal zvažovat vlastní plán. Tychon ho samozřejmě pozná, ale většina vojáků asi ne. Jedou na sever a jsou s nimi vyzvědači. To znamená, že se chystají odhalit okolnosti útoku na Gargalia. Měl štěstí, že se sem z kasáren ještě pořád trousili další vojáci. Odvedl koně oklikou a zamířil ke skupině z téže strany, jako všichni ostatní. Téměř se usmál. Princ musí potají utíkat z vlastního hradu. Ale dostane se do terénu a možná k hlavnímu zdroji informací. To bylo hlavní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaká rasa se vám zdá nejsympatičtější?

Lidé
Elfi
Trpaslíci
Skřeti
Draci

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama