Kapitola Osmá

5. ledna 2014 v 16:00 | mstitel |  Pomsta Krve
Pod Sestvimovými křídly se míhala krajina. Dračí hory byly rozlehlé a Sunnice se zdály nekonečné. Kdyby byla sama, sotva by dokázala překonat hranici za stanovené tři dny. Byla moc ráda, že má Sestvima s sebou, ale zároveň se o něj bála. Tím, že se k ní přidal, zradil svůj druh. Bude teď vyhnancem, stejně jako ona a pravděpodobně už se nikdy nebude moci vrátit. Nechtěla, aby tak dopadl.
"Ještě je čas se vrátit, bráško," řekla, "Postarám se o sebe."
Ale drak si jen odfrkl, přičemž do vzduchu pod sebou vypustil oblak čpavého kouře. "Ani náhodou. Už jsme to vyřešili. Jednou jsem řekl, že půjdu s tebou, tak to dodržím. Přísahal bych..."
"Nepřísahej," vyhrkla dívka, "Radši mi slib, že když bydu v maléru, nebudeš si hrát na hrdinu a raději zachráníš svůj život." Věděla, že by nedokázala žít s věděním, že jí složil přísahu. Lidé přísahají neustále a jejich slovo nic neznamená, ale když přísahá drak, zavazuje se tím až do smrti. A porušení slova má za následek věci horší, než je smrt.
"Ne," zafuněl Sestvim, "Přeci mě znáš. Já tě budu chránit, ať se stane cokoli. A ztrestám každého, kdo by se pokusil ti ublížit." A aby ho Sunnika neslyšela, zašeptal: "Tak přísahám."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama