...a zemřela víla.

26. února 2014 v 14:56 | mstitel |  ÚVAHY
Každý má nějaký svůj svět, kam se skrývá spolu se svými nejniternějšími myšlenkami. A i když to nepřizná, takový svět fantazie je mu milejší než realita. Já to přiznávám. Nemusím se stydět za to, co jsem. I když je moje fantazie praštěná, nebo vyšinutá, říkejte si tomu jak chcete, je to moje místo. Moje fantazie je Zingara (příběh tady) a jiná vyprávění, která vymýšlím.
Takových melancholických a sentimentálních článků, jaký bych asi napsala na tohle téma, už tu pár mám, takže se nebudu rozepisovat o svých snech a tužbách, ale zkusím něco jiného.
Proč máme pocit, že fantazie mizí? Je to tak doopravdy, nebo se nám to jen zdá?
Hodně lidí si myslí, že fantazie upadá například proto, že dnešní mládež, jak se zdá, nefantazíruje o věcech, o jakých fantazírovali naši rodiče a prarodiče. Dnešní mladí lidé se hodne snaží být někým jiným, být stejní, jako někdo jiný. A na svoje vlastní sny už nedají, protože přijmou sny někoho jiného a sneží se jich dosáhnout s takovým zápalem, až je to zarážející. Otázkou je, jestli je to taky styl fantazie, být jako... já nevím kdo, v tom se moc nevyznám..., nebo je to prosté kopírování.
Jenže dřív lidé taky měli vzory a idoly a zůstávali sami sebou. Co se tedy změnilo, že nedokážeme sáhnout do fantazie a vymyslet si člověka, jakým chceme být?
Změnilo se hodně, ale hlavně společnost. Nevím, možná se pletu, ale připadá mi, že kolektiv, autority a celek ve kterém žijeme má na nás právě takovýhle vliv.
Pro příklad - dítě v šesti letech přijde do školy s hlavou plnou ideálů a s vírou ve víly, ale učitel mu řekne: "Ne. Víly neexistují. To je to, čemu odteď budeš věřit. A aby tě ani nenapadlo se k takovým bláznivým úvahám upínat, budeš se učit matematice a jazykům a stane se z tebe vzdělaný člověk."
Tento vzdělaný člověk v šestadvaceti ukončí svá studia na vysoké škole se slovy: "Víly neexistují. Je to pavědecké, nepodložené a naše děti se takovými báchorkami jen kazí.", nebo jako troska zmožená drogami a 'svobodným' životem, říkající: "Víly neexistují, vole, protože proto." Nebo naopak: "Miluju víly, miluju tebe a celej svět! Všechno je tak úžasný... Hihihihi..."
A víly umírají dál.
Proto jsem ráda, že se najdou lidé, které znám a kteří svou fantazií a tvrdou prací ze sebe udělali osobnosti, na které oni sami mohou být hrdí. Chtěla bych mezi ně patřit. Být stejně a zároveň jinak praštěná, nebo vyšinutá a být osobnost ve světě kopií.
Moje fantazie je dar, který nechci zahodit. A já věřím na víly.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikol Nikol | Web | 26. února 2014 v 15:29 | Reagovat

s tou dnešní mládeží máš úplnou pravdu.. většina denně jen prosedí u pc her/telky/tabletu a jejich fantazie úpně zakrní

2 katt-chan katt-chan | E-mail | Web | 26. února 2014 v 15:44 | Reagovat

je to pravda a vis proc realita je nekdy az moc kruta proto zdrhame do sve fantazie

3 Daenerys Daenerys | Web | 26. února 2014 v 16:59 | Reagovat

pěkný článek, hlavně to zakončení je napsané nádherně..
Myslím, že dnešní děti už opravdu fantazii nemají, nebo mi to tak příjde.. když za den potkám třicet děcek ve stejném věku, ale navzájem se pravděpodobně ani neznají a všichni vypadají hlavně oblečením stejně tak já nevím.. prostě mi to už příjde jako kopírování něčeho co je zase odněkud zkopírované a když pak vidím jak se chovají tak mě to jenom utvrzuje...
Jinak , já taky věřím na víly ;-)

4 Mstitel Mstitel | 26. února 2014 v 17:20 | Reagovat

[3]:

[2]:

[1]:Díky všem za komenty. Jsem ráda, že se najdou i další lidé, co věří na víly a všemu, čemu chtějí :)

5 Lúthien Lúthien | Web | 26. února 2014 v 18:02 | Reagovat

Super článek, naprosto osbitě napsaný a pravdivý! :-) Na víly věřím (možná už jen proto, že mne můj chlapec vílou nazývá, a tak mi zkrátka víly přirostly k srdci :-D). Myslím, že máš naprostou pravdu, kolem sebe vidím tak pramálo fantazie, až se mi zdá, že je každý úplně stejný, názory se říkat bojí, aby je za ně někdo jiný nepomluvil, nebo řeknou názory takové, které má jejich idol, i když v hlavě se perou 2 druhy názorů - naše a idolů, ale to už je zase z jiného soudku...

6 Jana Blažková Jana Blažková | Web | 26. února 2014 v 19:15 | Reagovat

:3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama